|
Autoalarmy
a zabezpečení

U motorového vozidla jsou dvě základní rizika
odcizení - odcizení celého vozu a vykradení cenných věcí z vozu (rádio,
osobní věci a podobně). Přitom krádeže vozidel se týkají jak nových
vozů, tak i těch se starším datem výroby. Ty se kradou především na
náhradní díly. Statistiky jsou neúprosné - v ČR je každých 20 minut
ukradeno jedno motorové vozidlo! Vykradených aut je přitom ještě mnohem
více.
Mechanické zabezpečení
Základním mechanickým zabezpečením vozidla jsou
samozřejmě dveřní zámky a klíček zapalování. Dnes je snad každému
jasné, že jenom dveřní zámek je pouhým náznakem zabezpečení a těžko
zabrání vstupu do vozu neoprávněné osobě. Doplňkové mechanické
zabezpečení jako tyč na volant nebo zámky na
pedály mohou odradit spíš "zájemce o
noční vyjížďku", ale pro skutečné
zloděje není překážkou. Větší komplikace
zloději způsobí kvalitní zámek
řadicí páky, ale i ten má svá slabá
místa. Za prvé, vyžaduje od řidiče
další odemykání a zamykání,
což lehce znepříjemňuje život a časem otupí
ostražitost řidiče a omezí používání
zámku při krátkodobém parkování
vozu. Za druhé, mechanický zámek vám vůbec
neochrání vybavení vozu
(rádio, přehrávač, osobní věci a podobně). Za
třetí, zloděj má téměř
neomezený čas na snahu o překonání zámku.
Není totiž rušen žádnou
sirénou a vozidlo ani okolí ani majitele
neupozorní na neoprávněné
vniknutí.
Sériově montované elektronické zabezpečení

Téměř
všechna v současnosti vyráběná vozidla jsou dodávaná se sériově
zabudovaným imobilizérem. K jeho odblokování je nutné většinou použít
originální klíček, protože v něm je zabudovaný mikročip, který umí
imobilizér odblokovat. Toto řešení podstatně komplikuje nastartování
vozu bez originálního klíčku, avšak pro profesionální zloděje není
sériový imobilizér překážkou. Často se objevují případy, kdy jsou
zloději vybaveni vlastní řídící jednotkou s již odblokovaným
imobilizérem a tu použijí pro zprovoznění vozidla. Další možností je pořízení si vozidla se sériově namontovaným
autoalarmem. Zde se lze ovšem velice často setkat s tím, že automobilky
přistupují k autoalarmu stejně jako k jinému autopříslušenství a
preferují snadnou montáž před kvalitou zabezpečení. Pro znalé zloděje
je potom odpojení "značkového" autoalarmu věcí třeba jen odpojení
jednoho konektoru v pojistkové skříni vozu.
Dodatečně montované elektronické zabezpečení
Jednoznačně
nejspolehlivějším způsobem zabezpečení vozu je dodatečně montované
elektronické zabezpečení. Pouze kvalitní autoalarm s nestandardizovanou
montáží dokáže dostatečně ochránit jak vůz samotný, tak i jeho vnitřní
vybavení. Přitom spolehlivá zařízení jsou cenově srovnatelná například
se zámkem řadicí páky, ale
poskytnou jednak mnohem širší ochranu a
zároveň zpříjemní obsluhu například
dálkovým ovládání alarmu
zároveň se
zamykáním vozu.
Elektronické zabezpečení vozidel
-
Imobilizér
Imobilizér je pasivní zabezpečovací zařízení, které
ve voze pouze rozpojuje vybrané elektrické okruhy. Přerušit lze
například napájení palivového čerpadla, ovládání cívky startéru,
zapalování či blokovat elektroniku vstřikovací jednotky. Ovládání
imobilizéru se provádí nejčastěji kontaktním připojením kódovacího čipu
do čtecí jednotky. Pohodlnější alternativou ovládání je zabudování čipu
do klíčku zapalování. Jeho napájení a čtení kódu je pak prováděno
speciální indukční cívkou umístěnou kolem spínací skříňky.
Nejkomfortnější z hlediska obsluhy jsou imobilizéry s dálkovým
ovládačem, které v sobě sdružují některé funkce vyhražené jinak dražším
autoalarmům (ovládání centrálních dveřních zámků elektronikou, optická
signalizace zapínání a vypínání, prodlužovač osvitu interiéru a
podobně). Avšak vzhledem k vysokému procentu vybavenosti vozů čipem v
klíčku, se již imobilizér jako samostatné doplňkové zařízení nepoužívá
a je zpravidla součástí autoalarmu.
- Autoalarm

Autoalarm
je na rozdíl od imobilizéru aktivním
zabezpečovacím zařízením. To
znamená, že pomocí různých snímačů
monitoruje stav vozu. Hlášení
snímačů jsou vyhodnocována v počítačem
řízené jednotce. Ta jej v
případě napadení vozu brání
akustickým signálem a pomocí
přídavných
modulů dále může bezdrátově vyslat
hlášení na mobilní telefon přímo
majiteli vozu. A to buď pomocí SMS a nebo i formou
zavolání. U
vybavenějších verzí je součástí i
GPS (Global Positioning System),
který dokáže s přesností na metry určit polohu
narušeného vozida.
Kvalitní autoalarmy jsou vždy kombinovány s
imobilizérem. Dálkově
ovládané alarmy poskytují
zákazníkovi navíc automaticky komfort
dálkového odemykání a
zamykání vozidla, automatické
zavírání
elektrických oken a střechy a podobně. Oproti
mechanickému zabezpečení
tedy kromě větší ochrany usnadňují majiteli vozu
jeho práci. Jedním
stiskem tlačítka vozidlo uzavře a zajistí, kdežto majitel
bez alarmu
musí uzavřít okna, střechu a potom zamknout vozidlo.
Vlastník
mechanického zabezpečení ještě navíc
uzamknout přídavný zámek na
mechanickém zábranném systému. Přitom
pořizovací cena kvalitního
mechanického a elektronického zabezpečení je zcela
srovnatelná.
- Snímače
Základním a spolehlivým prvkem sledujícím stav vozu
jsou dveřní spínače, spínače kapoty motoru a víka zavazadlového
prostoru či pátých dveří. Jejich úplnou instalací je zajištěna tzv.
plášťová ochrana vozu. Logickou úlohou těchto snímačů je informovat
majitele o narušení jakéhokoli vstupu do vozu. Prostorová čidla
vyplňují vnitřní prostor vozidla a poznají pohybující se předmět v
hlídaném prostoru. Poskytují ochranu proti vykradení vozidla rozbitým
či vyjmutým sklem. Napěťové čidlo (také někdy označované jako proudový
snímač) sleduje skokové změny odběru v napájecí soustavě vozu a reaguje
na zapnutí spotřebičů ve vozidle v době, kdy je zajištěno. Náklonová
čidla sledují změny náklonu vozidla buď v jedné nebo dvou jeho osách.
Chrání vůz před zcizením "natažením" na odtahovou plošinu či před
"vyheverováním" a ukradením kol. Otřesové snímače by měly být vybaveny
takovou analýzou signálů, která vylučuje vznik falešných poplachů od
nahodilých vibrací. Ta obvykle pracuje tak, že první zaznamenaný otřes
vozu vyvolá pouze předalarm a teprve opakovaný pohyb vozu za určitý čas
vyvolá vlastní poplach. Tato čidla však mohou být při vysoké citlivosti
zdrojem nežádoucích zvukových projevů, které snižují kredit celého
zařízení. Další typy čidel jsou například akustický snímač rozbití skla
či prostorový infrapasivní snímač. Ty mohou být i bezdrátové - s
vlastním bateriovým napájením.
- Dálkové
ovládání

Autoalarmy
jsou většinou ovládány dálkovými ovladači s infračerveným signálem nebo
ovladači s rádiovým signálem.
Nevýhodou infračervených ovladačů
(podobně jako ovladačů spotřební elektroniky v
domácnosti) je nutnost
směrovat ovládací paprsek na přijímací
senzor. Také u nich nelze
vyloučit možnost "zaslepení" přijímacího senzoru
sluncem. Výhodou
těchto ovladačů pro jejich výrobce je, že se nemusí nijak homologovat
z hlediska posuzování vysílaného signálu. Obvyklejší však jsou radiové ovladače,
které nejsou citlivé na sluneční svit a nemusí se nijak směrovat. Nutností u
obou typů přenosu signálu však je použití tzv. plovoucího kódu. Ten zabezpečuje,
že jednou ovladačem vyslaný signál je pro další použití již neplatný. Přijímač
testuje, zda nový ovládací signál byl změněn definovaným matematickým kódovacím
algoritmem. Investice do elektronických zabezpečovacích zařízení s neměnným
kódem je v současné době pošetilá. Zdánlivou úsporou několika stokorun nechává
majitel své vozidlo téměř zcela odemčeno. Načtení jednou vyslaného kódu
do speciálního zařízení je otázkou okamžiku a od té chvíle může pachatel
odjišťovat celé vozidlo stejně jako majitel. Proto se doporučuje výměna již
nainstalovaných starších autoalarmů a imobilizérů za nové modely. Kvalitní
autoalarmy a dálkově ovládané imobilizéry mají i kontrolu počtu naučených
ovladačů. Potom můžete směle předat svůj vůz například do servisu včetně
ovladače a po převzetí zpět si můžete zkontrolovat, zda si některý "mechanik"
nepřiučil do vašeho alarmu svůj ovladač.
- Signalizace

Řídicí
jednotka autoalarmu zpracovává údaje od vstupních čidel a ovladačů.
Vyvolaný poplach je signalizován výkonnou akustickou sirénu. Někteří
výrobci v rámci atraktivnosti zvuků napodobují zvuky sirén policie,
hasičů, záchranné služby a pod. Pokud by vám někdo nabízel montáž
takového zařízení, ptejte se na jeho homologaci. Užívání těchto
výstražných zvuků je vyhrazeno pouze pro oprávněné instituce a mohlo by
vám přivodit nepříjemnosti. Jako vhodný doplněk k běžným sirénám se
osvědčuje instalace vysokovýkonných piezoelektrických sirén do
interiéru vozidla. Jejich nesnesitelný vřískavý zvuk ( až 123 dB/m) se
uvnitř vozidla odráží a znemožňuje lokalizovat, kde je tato siréna
namontována. Pokud zloději houkání venkovní sirény nevadí, věřte, že
vnitřní siréna mu prakticky znemožní pobyt ve vozidle. Parkujete-li
pravidelně s vozem na stejném místě před domem, pracovištěm, nebo
chcete mít větší klid při nákupu, na koupališti či při návštěvě kina a
podobně, je vhodné investovat do autoalarmu, který je schopen nejen
lokálně signalizovat narušení, ale i pomocí přenosu informace na
mobilní telefon upozornit majitele vozu na problém, ať už je kdekoliv
(v dosahu GSM sítě). Řídicí jednotka autoalarmu také obvykle umí
generovat signály pro řízení centrálních dveřních zámků, a to jak pro
elektromechanické, tak i pro pneumatické (kompresorové) systémy.
Zapínání a vypínání autoalarmu je pak doprovázeno uzamčením, respektive
odemčením vozu.
Všeobecná doporučení
Od všech zařízení žádejte doklad o jejich
homologaci. K nim patří atest zkušebny motorových vozidel při odboru
silniční dopravy Ministerstva dopravy a jím přidělovaná značka E8 s
pořadovým číslem, který schvaluje zařízení ve vztahu k bezpečnosti jeho
užívání v silničním provozu. Odolnost proti překonání pachatelem je
posuzována akreditovanou zkušebnou. Dále doporučujeme ke standardně
montovaným imobilizérům doplnit též individuálně montovaný autoalarm.
Dilema, zda jsou cenové náklady spojené s instalací přiměřené, je lépe
si vyjasnit před návštěvou zloděje. Později už není obvykle co řešit.
|
|